Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čo bolo, to bolo, terazky som majorom

12. 12. 2014 19:29:00
Schválně. Kolikrát jste si na tuto legendární literární a filmovou hlášku vzpomněli? A možná i nedávno, a třeba i v jiné aktuální souvislosti. Někteří dnešní praktici života mohou používat i rozšířenou verzi této věty – „Čo bolo, to bolo, terazky som zase majorom“. A o tom to vlastně celé je.

Klíč k naší budoucnosti je ukryt v naší minulosti. My jsme však tu naší minulost zahodili do koše, zrelativizovali jsme ji, skartovali a nechali odvést do moskevských trezorů. Základními kameny nové společnosti se staly dřívější praktiky. Čo bolo, to bolo. Nejsme jako oni. Udělá se tlustá čára a tradá k lepším zítřkům. Cynický pragmatismus, účelovost a mravní relativismus byly pracovními nástroji těch lépe se orientujících frajerů, kteří své dřívější kariéry přetavili do kariér budoucích. A ti nejvlivnější z nich začali hrát své klíčové party ze zákulisí.

Příkladem prvních jsou exsoudruzi Marian Čalfa či Vladimír Dlouhý, příkladem těch druhých je bývalý šéf státní banky Svatopluk Potáč nebo elitní důstojník StB Juraj Široký. Samozřejmostí bylo to, že se přestali zdravit pozdravem „Čest práci soudruhu“ a začali používat civilní pozdrav „Dobrý den pane“. Eufemisticky jsme tomu říkali sametová revoluce. Západ tomu tleskal, neboť byl mimo jiné rychlým vývojem poněkud zaskočen a mediálně úspěšná česká story se na chvíli docela hodila.

K lízu se nemuseli drápat noví hráči. To si jen staří zkušení oblékli jiné tričko. Měli náskok v kontaktech, v rozjezdovém kapitálu i ve znalostech předpokládaného dalšího vývoje. Rekrutovali se z podniků zahraničního obchodu, z vedoucích pozic oborových podniků, z různých stupňů řízení zpravodajských služeb a středních řídících článků stranické nomenklatury, včetně výběrové party z Prognostického ústavu.

Dohromady tvořili a částečně stále ještě tvoří silné bratrstvo. Ze spánku se probudili i dříve jakoby spící agenti a spolupracovníci KGB a GRU, kterých u nás bylo řádově tisíce. Mnozí z těchto zmiňovaných skupin před sebe pro jistotu pustili mladé bílé koně a začali sériově vyrábět první domácí miliardáře. Někdy to zůstalo i doma v rodině – např. mladý Toman, mladý Johanes, mladý Adamec aj.

Transformace měla své světlé i stinné stránky. Obávám se, že ty stinné ji determinovaly zničujícím způsobem. Je třeba je důkladně zmapovat a popsat, včetně ztrát, které generovaly, abychom nežili další generaci v klamu a iluzi. Nereálná očekávání pak zákonitě končí frustrací a kocovinou. Ti zkušení pardálové dokázali okamžitě ovládnout novou garnituru dříve nezatížených lidí z disentu a ze vzdorující části šedé zóny. Potřebovali novou fasádu, potřebovali kompars, potřebovali pompézní kulisy, potřebovali naivní revolucionáře, potřebovali zástupné symboly a potřebovali také užitečné idioty.

A v tomto módu to vlastně funguje i dnes. Stačí oprášit story o Občanském fóru II, trochu si zabojovat s korupcí a daňovými úniky a přidat k tomu moderní manažerské řízení státu. Je to jen variace téhož. Ovšem nyní v novém modelu pro 21. století v česko-slovenském posttotalitním provedení. Osoby jsou stejné, jen se prohodilo pár figur a přibyli noví loajální lační spoluhráči. Naší zvláštností je, že v té současné hře je donátor, režisér, hlavní postava i nápověda jen jeden člověk. To připomíná spíše scenérie z kavkazských republik bývalého Sovětského svazu. Pokračování to může pak mít dosti dramatické. Moc chutná moc a absolutní moc chutná absolutně. Končívá to pak plíživým omezováním občanských svobod, podlamuje to pilíře právního státu a omezuje to principy volné soutěže. Formálně se sice můžeme hlásit k západu, ale fakticky začínáme následovat modely řízeného východoevropského chaosu a už ne skrytě, nýbrž docela otevřeně.

Základem dnešního stavu je neznalost, netečnost a především nezájem o kořeny, tedy o naši nedávnou minulost. Máme nakročeno k nebezpečnému posunu. Bohužel. Měli bychom růžné alarmující signály sledovat s maximální ostražitostí, abychom po čase nezjistili, že vlastně žijeme v jiné zemi a v jiné sféře vlivu. A měli bychom také sledovat dění v okolních zemích – v Maďarsku a na Slovensku, kde mají své čerstvé zkušenosti s velkou koncentrací moci, které jsou pro našeho ambiciózního vůdce (chcete li mesiáše) zjevnou inspirací.

Většinová společnost by měla projevit aktivní pud sebezáchovy. Pokud zvítězí opět účelová kolaborace, případně převáží rezignace jako potvrzení prohry, pak nám nebude pomoci. Výsledkem bude nejen emigrace elit (a nejen lékařů), ale i odliv mladých talentovaných lidí. Zůstaneme jen konzumentem a montovnou firemního řízení státu. Dovezeným kuřatům se dá nálepka s naganským hrdinou a bude se tomu říkat třeba „český kuřecí ráj“. A Mefisto si mezitím vybere všechny faustovské směnky i s úroky. Koordinovaná rodina česko-slovenských oligarchů sešlápla pedály a jede plnou parou do finále. Kolik toho přizpůsobiví občané ČR vydrží? Zdá se, že více než dost. Uvidíme.

Autor: Petr Havlík | pátek 12.12.2014 19:29 | karma článku: 15.70 | přečteno: 635x

Další články blogera

Petr Havlík

Vítejte v Babišlandu

Představte si, že sedíte ve své honosné vile v Průhonicích. Jsou vánoce 2008. A říkáte si, že to nebyl špatný rok. Zdá se, že investice do politiky nemusí být nevýhodná.

18.1.2017 v 9:15 | Karma článku: 44.08 | Přečteno: 5123 | Diskuse

Petr Havlík

Většina si to tak přeje, takže je to pravda!

Je těžké, skoro až nemožné, se vyznat v tom dnešním komplikovaném a nesrozumitelném světě. V té nekonečné spleti různých zájmů, her a mystifikací. Kdo je kdo? Co je co? A co je vlastně pravda? A co je to vlastně ta pravda?

8.1.2017 v 19:34 | Karma článku: 16.55 | Přečteno: 498 | Diskuse

Petr Havlík

Časy se u nás mění od roku 2013

Ano, časy se u nás mění systematicky a to dosti důkladně od roku 2013. V tomto roce se stal prezidentem republiky Miloš Zeman a nejsilnějším mužem české vlády Andrej Babiš.

16.11.2016 v 20:03 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 664 | Diskuse

Petr Havlík

The Times They Are A-Changin

Trump není šálek mého čaje, ale řada voličů volila proti Hillary, která byla zcela tragická. Američané volili proti přehnané korektnosti, proti asymetrické globalizaci.

15.11.2016 v 18:37 | Karma článku: 15.89 | Přečteno: 303 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Fábik

Platí u nás Úmluva o právech dítěte?

kdo je zájmovou skupinou pro naše politiky? Exekutoři, insolvenční správci či naše děti. Proč nenechat naše matky bez peněz. Jak řekl jeden náš politik . Ať si najdou chlapa. Jak jednoduché řešení.

19.9.2017 v 19:17 | Karma článku: 3.09 | Přečteno: 111 | Diskuse

Jiřina Holotová

Soud přednesl správné argumenty v odvolacím řízení kauzy "hidžáb ve škole"

"V sekulárním Česku je nutno chránit právo být bez vyznání stejně, jako právo náboženství vyznávat." Tato argumentace zazněla z úst předsedy senátu. Odvolací soud tak potvrdil lednový verdikt první instance o zamítnutí žaloby.

19.9.2017 v 18:05 | Karma článku: 31.31 | Přečteno: 625 | Diskuse

Jan Ziegler

Okamurovský populismus, to jsou tzv. novomanželské půjčky

Rodiny by podle plánů Strany přímé demokracie Tomia Okamura měly dostávat 300 tisíc korun novomanželské bezúročné půjčky. Při narození třetího dítěte by je už nemusely vracet. To je zločinné mrhání peněz..

19.9.2017 v 17:23 | Karma článku: 15.43 | Přečteno: 423 | Diskuse

Pavel Kamas

Volební ovce

S blížícími volbami se odehrává více a více vtipných (nebo tragických?) situací. Rozhovory a komentáře jsou toho plné. Obavu z ANO začíná střídat obava, že by část poslanců mohli získat Piráti. A ČSSD se rozhodla vyhrát volby.

19.9.2017 v 15:59 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 305 | Diskuse

Petr Burian

Síla peněz

Žmoulajíce potištěný papírek s nápisem 1000kč přemýšlejí mnozí co za něj dostanou a zda-li vůbec. Zda a jak jsou bankovky kryté. Nejlépe kdyby byly kryté speciálními jednotkami v ulicích, jako dnes celá Francie a mnohé jiné země.

19.9.2017 v 13:47 | Karma článku: 7.66 | Přečteno: 262 | Diskuse
Počet článků 239 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1712
Aktivní glosátor politického dění, vyjadřuje se k politickým a společenským tématům. Spoluautor projektu www.mapovani.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.